Kde se bere voda? Kde všude ji můžeme najít? K čemu všemu ji potřebujeme? A jak můžeme na oplátku pomáhat my jí? Na všechny tyto otázky už Chobotničky znají odpověď – do nového tématu, kterým je voda, se totiž minulý týden doslova ponořily.

Všechny naše koutky byly vodní. V ateliéru se děti seznámily s vodními, správně tedy akvarelovými pastelkami a vykreslily jimi obrázek koloběhu vody. Ve školičce bylo třeba počítat a přemýšlet: mladší děti při vybarvování pravidelně střídaly dvě, starší děti tři barvy podle návodu. V pokusech se učily zacházet se stříkačkou a kapátkem a přemisťovat pomocí nich vodu z jedné nádoby do druhé. V hudbě využily barevné noty, aby si podle nich zahrály na klavír a xylofon úplně nejznámější dětskou písničku o vodě – uhádnete, která to byla?

V knihovně děti trénovaly hlavně oči: vyhledávaly shodná písmenka v pracovních listech s pojmy souvisejícími s vodou a také k nim kreslily ilustrace. A nezapomněli jsme ani na sport: v herně se nám z ničeho nic objevila širokánská řeka, přes kterou bylo potřeba přejít po balančních a hmatových kamenech.

Kromě toho jsme si venku užívali podzimních barev a čerstvého vzduchu, učili se písničku, kterou brzy zazpíváme všem broučkům na dobrou noc, a také jednu básničku o tom, jak je voda pracovitá:

Déšť má hodně práce:

kropí na zahrádce

stromy, trávu, květiny,

pak se schová do hlíny.

K tomu divadlo o ledním medvědovi, připomenutí tredice svatého Martina, pyžamková výzva… Zkrátka jsme si to zase moc užili!