Tento týden jsme pokračovali ve vytváření našich pravidel. Hodně jsme si o nich povídali – děti zkoušely samy formulovat, co které pravidlo znamená, vysvětlovaly svým kamarádům, proč jsou důležitá, a zkoušely si představit, co by se mohlo stát, kdybychom se jimi neřídili. V tom nám pomáhalo také naše čtení před odpočinkem – Emil, hlavní hrdina knížky, kterou právě čteme, totiž provádí jednu skopičinu za druhou a děti mu vždy po přečtení pohádky radily, které z našich pravidel by se měl naučit.

Dokončili jsme také mnoho práce, se kterou jsme začali v předchozím týdnu. Všechny děti tak mají vlastnoručně podepsanou a svou vlastní podobiznou ozdobenou složku na výtvarné práce, aby poznaly, kam si mají ukládat své výtvory. Také jsme si celou jednu stěnu ve třídě vyzdobili velkými obrázky pravidel, na kterých se podílely všechny děti. Byla to pro ně velká legrace – nekreslily totiž jenom pastelkami, ale třeba i bublifukem nebo chodidlem namočeným do barvy.

Pleoptická cvičení nemohla chybět, a tak děti obtahovaly obrázek chobotničky a ty starší dokonce zkoušely vykreslit tvarovou omalovánku s chobotnicí podle návodu. Všechny děti také společnými silami poskládaly názvy našich pravidel z kolíčků s písmenky. Vůbec nejlepší pleoptické cvičení ale vzniklo úplným nedopatřením – to když se jedné Chobotničce omylem povedlo vysypat asi polovinu všech našich puzzlíků na jednu hromadu. Ukázalo se však, že jsou děti nejen opravdoví kamarádi, kteří si navzájem pomáhají, ale i puzzlíkoví králové a královny, protože to všechno dokázaly dát zase do pořádku. 🙂

A co dalšího jsme společně zvládli? Postavit obrovské stavby z lega, naučit se novou písničku – nejen zpívat, ale také hrát na klavír podle barevných not -, zasázet květiny do truhlíků, zdolat velikou překážkovou dráhu a užít si sluníčka na školní zahradě!